Skotská vřesoviště či skandinávská tundra

Pohoří Brdy, tu připomínající Šumavu, jinde skotská vřesoviště nebo skandinávskou tajgu a tundru, je unikátním v rámci celé naší země. Není divu, že dnes jeho značná část požívá ochrany jako Chráněná krajinná oblast. Také v jeho dalších částech chráníme krajinný ráz ve velkoplošných přírodních parcích Hřebeny a Třemšín. Brdská vrchovina slouží jako otevřená učebnice geologie a je přirozené, že se má stát důležitou součástí připravovaného národního geoparku Barrandien. Přírodní park Střed Čech již ve Středočeské pahorkatině, pak zasahuje na území naší Turistické oblasti v blízkosti Vltavy.

Dnes už ani tzv. Střední Brdy nejsou liduprázdným územím. Otevřely se veřejnosti a stále přibývá těch, kteří je navštěvují a poznávají tamní zachovalou a nádhernou přírodu. Ale stále jsou Brdy krajinou bez lidského osídlení i bez staveb sloužících návštěvníkům, průmyslu nebo zemědělství, nepřístupné pro individuální motorovou dopravu a zcela se tím odlišují od jakékoli jiné krajiny u nás. Jak se shodují odborníci i poučená veřejnost, je třeba tento jejich charakter bezpodmínečně udržet, jakkoli to může znamenat i jistý návštěvnický diskomfort. Zachování unikátního krajinného rázu, jaký nemá u nás obdoby a sám o sobě přitahuje v dnešní přetechnizované době stále víc těch, kteří si touží odpočinout od civilizace, za to určitě stojí.

Služby, obvyklé v jiných turistických destinacích, návštěvníci v samotném pohoří nemohou očekávat, ale najdou je v okolních městech, obcích a osadách. Ty z vás, kteří si chcete vychutnat přírodu a přistupovat k ní šetrně, s respektem a úctou, bude určitě v Brdech provázet a chránit jejich vládce a strážce, dobrý duch Fabián.

Jiný, ale neméně atraktivní ráz má hluboký a divoký kaňon Vltavy a Kocáby a jejich blízké okolí, kde již o lidská sídla není nouze. Podobně jako brdské Hřebeny se staly jednou z kolébek trampingu a tento svůj, dnes už legendární charakter, si stále zachovávají.

Pro dobrodruhy a objevitele

Jsme nesmírně rádi, že můžeme milovníkům a obdivovatelům přírody nabídnout k návštěvě, poznání, relaxaci a odpočinku toto unikátní území. Krajinu, v níž můžete intenzivně prožívat pocity dobrodruhů a objevitelů nových a neznámých zemí, v níž se nemusíte o cesty dělit s jinde všudypřítomnými auty a můžete naplno vychutnávat pocit souznění a spojení s kouzelnou, byť drsnou přírodou. Krajinu, v níž se můžete kochat dalekými výhledy i poznávat kouzelná lesní zákoutí, pít z křišťálových studánek a s trochou štěstí pozorovat jeleny, orly, vydry, raky i rostliny, které z běžné kulturní krajiny mizí, nebo už zmizely úplně.

Příroda, která nemá jinde vzor

Brdy jsou jediným pohořím ve středních Čechách (a současně i nejvyšším pohořím českého vnitrozemí) s doposud dobře zachovalou přírodou a významnou oblastí přirozené akumulace vod. Představují náš nejstarší dochovaný nemetamorfovaný povrch s velkým počtem geomorfologických jevů periglaciálního původu. Nikdy nebyly osídleny a tento fakt je zde na první pohled zřejmý. Unikátní jako neobydlený, nezastavěný a pustý horský ostrov uprostřed hustě osídlené a urbanizované krajiny středních Čech. Nejen samotné pohoří Brdy, ale většinu Brdské vrchoviny pokrývá největší kompaktní lesní porost v českém vnitrozemí.

Unikátní skladba povrchu

Brdy jsou budovány z odolných kambrických (prvohorních) křemitých slepenců, pískovců a břidlic, na jihu se uplatňují také horniny neoproterozoika (starohory), z nichž vystupují výrazné buližníkové suky. Tyto horniny velmi dobře odolávají erozi a uplatňuje se zde prakticky výhradně jen mrazové zvětrávání. Brdy, které nezasáhly pozdější velké horotvorné epizody, jsou nejstarším nemetamorfovaným povrchem v naší republice. Až na ojedinělé výjimky se zde nevyvinuly v okolí vodních toků jinde běžné nivy, údolí a jejich svahy jsou pokryty až několik desítek metrů mocnými vrstvami sutí a drolin, dnes již z větší části zazemněných, ale ležících mělce pod povrchem. Oblé a plošně často velmi rozsáhlé vrcholové polohy se zpravidla následně poměrně příkře sklánějí do místy hlubokých údolí.

Na hranách tektonických zlomů vystupují výrazné mrazové sruby, často i několik set metrů dlouhé a v extrémních případech 15–20 m vysoké. V některých lokalitách tvoří mrazové sruby stupně, oddělené soliflukčními a kryoplanačními terasami, pokrytými sutěmi a obnaženými kamennými moři. Pohoří je bohaté na geomorfologické jevy, především periglaciálního původu. Kromě již zmíněných jevů se v nejvyšších polohách vyskytují kamenné polygony, tříděné půdy a nalézt zde můžeme i mrazové trhliny.

Tvrdé slepence tvoří působivé útvary, nalezneme zde i skály typu tor (např. Koníček). Jde v evropském měřítku o unikátní výskyt těchto jevů v této nadmořské výšce a zeměpisné šířce. Masivní výskyt příkladů mrazové eroze je jednou z největších hodnot Brd. Křemičitany brdského neoproterozoika a kambria postrádající vápník a hořčík vynikají také extrémní oligotrofií, která dává vznik krajně neúrodným půdám, jež vylučují efektivní zemědělské využití. Tato skutečnost, více než zdejší drsné klima, je zřejmě důvodem, proč Brdy nebyly nikdy člověkem osídleny.

Trilobity zejména u Jinec

Paleontologicky je území významné nálezy kambrických zkamenělin – trilobitů a další mořské fauny v usazeninách ordoviku u Jinec. Méně známé jsou však skutečně unikátní nálezy nejstarší známé makrofosilie nemořského původu, členovce Kodymirus vagans na vrchu Kočka v samém srdci Brd.

Neúživný a kyselý substrát křemičitých hornin se ve spojení s nepříznivými klimatickými podmínkami projevil i relativně nižší biodiverzitou jak rostlinných, tak i živočišných druhů. Neobydlené a zalesněné území však představuje Brdy i jako významný biokoridor a biocentrum nadregionálního významu. Klimatické podmínky a nadmořská výška odlišují Brdy jako jediné středočeské pohoří a ostrov oreofytika.

V zemědělsky neobhospodařované krajině, kde člověk po staletí využíval jen její lesní nebo nerostné bohatství a neusazoval se v ní, se zachovaly jinde již vymizelé, nebo vzácně se vyskytující druhy rostlin a živočichů. Stala se i jejich útočištěm. Tomu napomáhal i specifický vojenský „management“ – bezlesí vojenských střelnic a dopadových ploch dnes patří k ochranářsky nejcennějším lokalitám. Připomeňme např. dřípatku horskou, prhu arnika, jednokvítek velekvětý, rosnatku okrouhlolistou, kosatec sibiřský, sedmikvítek evropský, upolín nejvyšší, lilii zlatohlávek, vranec jedlový, plavuň pučivou, plavuňku zaplavovanou, množství lišejníků, mechorostů a hub.

Setkat se tu můžeme nejen s rakem kamenáčem, říčním či bahenním, vrankou obecnou, střevlí potoční, mihulí potoční, mlokem skvrnitým, plchem zahradním, zmijí obecnou, vydrou říční, ale občas i s rysem ostrovidem. Z ptáků tu můžeme spatřit např. orla mořského, bekasinu otavní, datlíka tříprstého, čápa černého, výra velkého. Kromě druhů typických pro horské oblasti se toto území stalo útočištěm i pro některé další zástupce flóry i fauny, které jsou z kulturní krajiny Čech vytlačovány. Třeba orobinec stříbrošedý, pobřežnici jednokvětou, lýkovec jedovatý apod., z živočichů můžeme uvést listonoha letního, žábronožku letní, pěnici vlašskou apod. Žijí zde samozřejmě také běžné druhy našich lesů (jezevec, liška, kuna, veverka, prase divoké, srnec atd.), významná je zde populace specifické „brdské“ formy jelena evropského.

Původní lesy nahradil smrk

Člověk se svou činností významně podepsal především na vegetaci Brd. Většina převážně bukojedlových lesů s příměsí dalších druhů dřevin byla zlikvidována v období rozvoje železářství na Podbrdsku v 15. – 18. stol., kdy bylo k výrobě železa využíváno dřevěné uhlí a lesy byly bezohledně těženy. Původní porosty byly nahrazovány smrkem, který v Brdech postupně zcela převládl.

Pohoří nedosahuje nadmořských výšek typických pro klimaxové smrčiny, lokálně je však i smrk v Brdech původní. Jedná se především o rašelinné a rohozcové smrčiny v oblasti rašelinišť a v hlubokých inverzních údolích vodotečí a o horské smrčiny v nejexponovanějších lokalitách nejvyšších poloh. Ty se v Brdech uchovaly ve fragmentech, podobně jako suťové lesy s bukem, jedlí, borovicí a javorem na obtížně přístupných místech. Vojenské využívání značné části Brd v nejnovější historii však přineslo i nové hodnoty – na uměle vzniklých bezlesích se vytvořily sekundární, ale velmi hodnotné ekosystémy. Jedním z důležitých úkolů dneška je tato bezlesí udržet.