Výlet z historického průvodce (1893):
Z Příbrami do Mýta

Inspirujte se výletem z prvního brdského průvodce vydaného na konci 19. století. Zavede vás z Příbrami přes vrchol Koruna a lovecký zámeček Tři trubky až do Strašic. „Jest to výlet poněkud namáhavý, ale kdo ho podnikne, nebude toho litovati,“ stojí v průvodci.

Lovecký zámek Tři trubky před rokem 1949, zdroj: Wikimedia (volné dílo)

O textu

Text pochází z knihy Průvodce po Příbrami a okolí, hlavně též po příbramských dolech, kterou v roce 1893 vydal příbramský odbor Klubu českých turistů. Jednalo se o vůbec první ucelený průvodce, který turistům přibližoval Příbram a její okolí. Autorem citované pasáže je Josef Hrabák, tehdejší ředitel příbramské Báňské akademie a spoluzakladatel KČT v Příbrami. Jak se rozvíjel turismus v Brdech nebo kam vedly první turistické značky najdete v tomto článku.

Podrobný popis trasy

V den pěkné počasí slibující vyjděme z Příbramě o páté hodině ranní (a raději o něco dříve) s malou lahvičkou buď silného vína (Sherry) neb cognacu a s kouskem salámu i s rohlíkem (vedle mapy) v turistské kabele neb v kapse, kráčejme přes Březové Hory přímo na Pilecký rybník (od Příbramě malé 2 hodiny). Odtud dejme se nejprve severozápadně (asi 10 minut) a hned na to západně kolem hájovny vozovou cestou, neustále stoupající, rovně k myslivně na „Boru“ (od Pileckého rybníku hodina cesty); od myslivny za půl hodinky turistsky označenou cestou dojdeme blízko k lesnímu průseku, rovně na sever směřujícímu; tu nás odbočující (taktéž označená) pěšinka po čtvrthodinném stoupání vede na témě „Koruny“, 829 metrů nad mořem.

Občerstvivše se snad na tomto místě největší dostoupené výšky svou potravní zásobou, vraťme se na svou vozovou cestu, dále na západ (zatím ještě bez značek) nás vedoucí k myslivně u „Tří trubek“ (hodina cesty od Boru – nepočítaje odbočku na Korunu – a čtyři hodiny cesty od Příbramě). Nebudeme se rozpisovati o půvabech této hned od Březových Hor neustálým lesem nás vedoucí cesty, která u Tří trubek v pěknou silnici přechází, a odtud (stále po vodě) směrem severozápadním, nejprve kolem nového loveckého zámku (kníž. Colloredského), pak kolem myslivny „v Americe“, na břehu zmohutnělého potoka Padrťského jdouc, konečně z lesa nás vyvádí a do Strašic – Hutí přivádí (od Tří trubek 1 ¼ hod., z Příbramě něco přes pět hodin cesty). Zastavili-li jsme se na Koruně, bude asi jedenáct hodin. Bez okolků dopřejme si odpočinku a posilnění v příjemném hostinci poblíž železáren druhdy k Zbirovskému panství, nyní panu Max. Hopfengártnerovi příslušných. Máme-li chuti a síly, můžeme se buď (po nutném se zotavení) ještě před obědem, anebo po obědě na ně podívati. Vysoká pec železářská jest i v neděli a svátek v chodu, čilý ruch práce panuje však jen ve dny všední.

V hostinci pak můžeme prodleti až i do 3 hod. odpol. Mámeť před sebou ještě cestu skorém dvouhodinovou. Jděme severním směrem přes Strašice-„Ves“ (1,5 km), do vršku (ještě 1,5 km) – celkem skoro hodinu až na hřeben, na němž nám vlevo ostane „Pískový vrch“; hned na počátku opačného (severního) svahu se silnice dělí; jedna (rovně na sever) vede do Mýta (přes zastávku právě před Mýtem), – ze Strašic-„Hutí“ skoro dvě hodiny cesty; – druhá (v levo odbočující) vede nás do Holoubkova – ze Strašic-„Hutí“ dobře dvě hodiny cesty. Buď v Mýtě neb raději v Holoubkově zastavme se ještě v hostinci; a kolem půl sedmé (dle nynějšího jízdního řádu) vstupme pak do vlaku, který nás do Zdic na večeři odveze. Po večeři asi o 10. hodině jest nám jeti ze Zdic na Příbram.

V celku nám bylo vykonati volně jdoucím z Příbramě až do Mýta neb Holoubkova asi 7,5 hod. – se zastávkou na Koruně ale 8 hodin pěší cesty. (Dobrý chodec pořídí to lehko o hodinu dříve.) Dali-li jsme se však z Příbramě na Pilecký rybník dovézti, kráčeli jsme za celý den pouze 5,5 neb 6 hodin – téměř neustále pěkným lesem. Jest to výlet poněkud namáhavý, ale kdo ho podnikne, nebude toho litovati!