Prakticky v každém městě i obci se nacházejí nějaké církevní objekty, jako kostely, kaple, kapličky a další objekty.  Není tomu jinak ani v naší oblasti. Z těch skutečně velmi významných můžeme zmínit dva – poutní barokní areál Svatou Horu v Příbrami a Augustiniánský klášter svaté Dobrotivé v Zaječově. Za připomínku ale jistě stojí i archeologické památky, základy benediktínského opatství na ostrově svatého Kiliána u Davle na Vltavě a pozůstatky jeho filiálky, proboštství na Teslíně v Brdech.

Cenné sakrální památky najdeme ovšem v řadě měst a obcí na Podbrdsku, v několika jsou integrální součástí tamních městských či vesnických památkových zón. Mnohé kostely tvoří významné krajinné dominanty, např. Svatá Hora v Příbrami, kostely v Hluboši, Bohutíně, Pročevilech, Třebsku, Slivici ad.

Hluboké brdské navíc neukrývaly jen poklady, psance a loupežníky a nelákaly jen pytláky a dobrodruhy. Lesní pustiny sem přivedly i nejednoho poustevníka, po jejichž stopách se také můžeme vydat.

V Turistické oblasti Brdy a Podbrdsko najdeme řadu památek židovských, zpravidla jimi bývají hřbitovy a (většinou již bývalé) synagogy, velmi významným je komplex židovských památek – ghetto Lokšany v Březnici.

Vydejte se po stopách víry

Intenzivnější aktivita církve v oblasti se datuje od 13. století. Nejstarší částečně dochovanou církevní památku v našem regionu ale představují základy benediktínského kláštera na ostrově sv. Kiliána u Davle, patrně z let 999–1000. Počátkem 16. století klášter definitivně zanikl. Ve stejné době jako hrad Valdek (1263) byl založen augustiniánský klášter svaté Dobrotivé v Zaječově. Až skoro o 100 let později, po roce 1320 bylo přímo v nitru brdských lesů založeno benediktínské proboštství na Teslíně, jako pobočka slavného Ostrovského kláštera u Davle. Klášter v roce 1421 vypálili a zničili husité při svém tažení na Plzeň.

Nositelé kultury a vzdělání

Církev v tomto nehostinném a řídce osídleném koutě naší země byla i nositelem kultury a vzdělání. Jakkoli se přímo nezapojila do těžby kovů a jejich zpracování, měla na zdejší obyvatelstvo nemalý vliv a jako významný pozemkový vlastník se stala důležitým ekonomickým činitelem zejména v lesním hospodářství. Byla i průkopníkem osidlování krajiny – ať už tak činili benediktíni na Ostrově u Davle, hluboko v Brdech na Teslíně, augustiniáni v Zaječově nebo později pražské arcibiskupství podporou poslední kolonizace do té doby pustých území v českých zemích v Nepomuku a Zalánech na Rožmitálsku a na Záběhlé u Padrťských rybníků (obojí v roce 1730). Především v případě Záběhlé tak církev podpořila i rozvoj železářství na Podbrdsku.

Skromné gotické kostelíky a kláštery z konce 13. a ze 14. století záhy přestaly postačovat, některé v pohnuté době husitských bouří zanikly a jiné byly s nástupem renesance a zejména baroka přestavovány a nahrazovány rozměrnějšími a vznosnějšími stavbami.  I tak si ale ve zdejší krajině stále zachovaly lidské dimenze. Z období baroka zde  máme, obdobně jako v jiných částech naší země, nejvíce církevních památek. V pozdějších obdobích již vznikaly nové jen ojediněle, spíše docházelo ke stavebním úpravám již stávajících.

Výrazná osobnost Arnošta z Pardubic

V naší krajině se kromě benediktínů a augustiniánů později významně angažovalo pražské arcibiskupství. Jeho první arcibiskup Arnošt z Pardubic zvelebil např. Příbram a založil zde Mariánský kult, jejž široce rozvinuli jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo) v Březnici a v Příbrami. Na přelomu 17. a 18. století stoupl význam Svaté Hory, z níž se stalo největší a nejproslulejší mariánské poutní místo v našich zemích.

Hlavně v severní části naší krajiny se významně angažovali také zbraslavští cisterciáci, pražští křižovníci, v Mníšku pod Brdy františkáni a v Obořišti paulíni. Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 je vystřídali na Svaté Hoře, nejvýznamnějším církevním centru regionu, redemptoristé, kteří zajišťují jeho správu dodnes.

Mizející pozůstatky židovských komunit

Velký počet obcí oživovala židovská komunita, od středověku izolovaná ve vyhrazených částech sídel – ghettech, rušených až v 19. století v období sekularizace společnosti. Židovské obyvatelstvo, z náboženských důvodů oddělené od majority, přinášelo významný ekonomický efekt obcím.

Nacistický holocaust drasticky zredukoval početnou židovskou obec v našem kraji a postupně začaly mizet i památky na její život u nás. Synagogy i celá ghetta se bouraly nebo přestavovaly k jiným účelům a dnes v obcích nacházíme jen velmi nepatrné pozůstatky kdysi živé a prosperující komunity. Ty, které se zachovaly, dnes patří k významným historickým památkám a jedním takovým se může pyšnit i náš kraj. Židovské ghetto Lokšany v Březnici se vzácně zachovalo a patří k nejcennějším částem tohoto města. Častěji se setkáváme se židovskými hřbitovy a mnohé jsou chráněny jako kulturní památky. Zmínit můžeme kromě Březnice například Liteň, Hostomice-Běštín, Dobříš nebo Kamennou.