Ženy Podbrdska: 3 příběhy, které inspirují dodnes

První se v podbrdském kraji narodila, druhá si ho zamilovala v dospělosti a třetí v něm prožila celý život. Tři ženy, které kromě Podbrdska spojuje také úsilí, odvaha a odhodlání prosadit se. Poznejte tři životní příběhy, které inspirují dodnes.

Ervína Brokešová: symbol rožmitálského odboje

Ervína Brokešová patřila k jedné z nejnadanějších houslistek české hudby, foto: Podbrdské muzeum / Rawpixel

První příběh vypráví o odvaze, vlastenectví, a především nekonečné lásce – a zavede nás do Rožmitálu pod Třemšínem, půvabného historického městečka ležícího ve stínu jižních Brd. Před vypuknutím druhé světové války si tu postavili malou vilu manželé Benešovi. Spisovatele Karla Josefa Beneše proslavil román Uloupený život, který se nedlouho předtím dočkal filmového zpracování ve Velké Británii. Jeho žena, houslistka Ervína Brokešová, zase patřila k jedné z nejnadanějších virtuosek české hudební historie. Už v sedmnácti letech zazářila na sérii koncertů k narozeninám císaře Karla I. Začala doprovázet Českou filharmonii, hrála ale i s dalšími předními evropskými orchestry – ve Vídni, Berlíně nebo Varšavě. Slibně započatou uměleckou dráhu však záhy přerušila válka.

Hned po vypuknutí nacistické okupace Československa v březnu 1939 se oba manželé aktivně zapojili do odbojové činnosti Petičního výboru „Věrni zůstaneme“. Ervína Brokešová – pod krycím jménem Foška, Helena či Duo – například distribuovala protinacistické tiskoviny, schovávala zbraně nebo zajišťovala spojení mezi rodinami a členy odboje, kteří přešli do ilegality. V prosinci roku 1941 gestapo zatklo jejího manžela. Několik výslechů a domovních prohlídek musela podstoupit i Ervína Brokešová. Lstivě a zároveň elegantně se jí dařilo s gestapáky vyjednávat. „Znala jejich slabé stránky, věděla, co na koho platí a bylo-li třeba, byla nedostižná i v korumpování některých z nich,“ stálo později v zápise. Brokešová se přestěhovala do Rožmitálu pod Třemšínem, kde se propojila s místní ilegální organizací. Pravidelně jezdila do Prahy za svým mužem v pankrácké věznici, kde čekal na soud. Postupně se stala spojkou mezi pražskými a rožmitálskými odbojáři. Spisovatel Beneš nakonec unikl trestu smrti a oba se dočkali konce války.

Když začali být po roce 1948 někteří účastníci protinacistického odboje opět zatýkáni, stáhli se manželé do ústraní. Volba pochopitelně padla na Rožmitál pod Třemšínem. Na otázku, kde nejraději tráví dovolené, totiž odpověděla Ervína Brokešová ještě za války: „Nejlépe se mi líbila Provence ve Francii – a pak už jen náš Rožmitál. Dříve v cizině a teď každé prázdniny v Rožmitálu pod Třemšínem. To je náš druhý domov!“ Postupně se s manželem zapojili i do rožmitálského kulturního života, rádi se účastnili oblíbených „rožmitálských zastaveníček“ v místním kulturním středisku. Po smrti Karla J. Beneše zůstala Ervína Brokešová sama. Zemřela v roce 1987 v příbramské nemocnici, pohřbena je na městském hřbitově v Rožmitále pod Třemšínem.

Hermína Týrlová: první dáma animovaného filmu

Uzel na kapesníku je jedním z nejslavnějších filmů Hermíny Týrlové, foto: NFA / Česká televize / Rawpixel

Nejen Karel Zeman nebo Jiří Trnka. Průkopnicí a první dámou českého animovaného filmu byla Hermína Týrlová, nadaná scénáristka a režisérka. Za svůj život natočila šedesát filmů, ve kterých experimentovala s kreslenými postavami, loutkami i různými materiály, například vlnou. A právě tato schopnost, vdechovat život obyčejným předmětům a hledat příběhy i tam, kde je jiní neviděli, patřila k silným stránkám Hermíny Týrlové. Její pohádky měly vždy dobrý konec, zlo bylo potrestáno a příběhům nechybělo jasné morální ponaučení. Ne náhodou slavily její filmy úspěchy v zahraničí, například na mezinárodních filmových festivalech v Benátkách nebo Cannes. Přestože je Hermína Týrlová spojována se Zlínem, kde vznikla většina jejích filmů, narodila se v Příbrami na Březových Horách.

Nelehké dětství, které v podbrdském kraji prožila, ovlivnilo její osobnost a povahu. „Původ, myslím si, není hanba ani zásluha, jsou to jen obtížnější podmínky, které mi tenkrát bránily uplatnit se podle mých představ a snů,“ vzpomínala později. „Člověk, který se těžko prosazoval, možná načerpává víc zkušeností, má víc prožitků než ti druzí.“ Vyrůstala se třemi sourozenci. Když byly Hermíně Týrlové čtyři roky, její otec tragicky zahynul při důlním závalu. V jedenácti letech zemřela i její matka, a Hermína Týrlová se tak ocila v březohorském sirotčinci. Z něho později odešla do Prahy. Dalo by se říct, že v tu chvíli skončila i její příbramská cesta. Neodrazily se však některé zážitky – například vyřezávání figurek a stavění betlémů – i v její animované tvorbě?

K animovanému a trikovému filmu se dostala díky spolupráci se svým manželem Karlem Dodalem, kterého fascinovaly americké grotesky. Práci s loutkami si poprvé vyzkoušeli v reklamním snímku pro obuvnickou firmu Krása. Když Karel Dodal emigroval do zahraničí a jejich spolupráce skončila, přemýšlela Týrlová o zfilmování Broučků. „To druhé, co jsem nosila v hlavě, byla vzpomínka na otcův betlém.“ První pohádkou, kterou nakonec Týrlová vytvořila ve Zlíně, byl Ferda Mravenec. Jednalo se zároveň o vůbec první český loutkový film. Satirická Vzpoura hraček, která byla natočena dva roky po válce a zlý nacista se v ní stane obětí dřevěných postaviček, zase poprvé představila kombinaci animovaných figurek a živých herců. Mnoho diváků si možná dodnes vzpomene i na Uzel na kapesníku, Vlněnou pohádku nebo Příhody brouka Pytlíka.

Marie Wagnerová: neznámá známá spisovatelka

Na příbězích Marie Wagnerové (na snímku se synem Vilémem) vyrostla celá generace, foto: Prostor / Rawpixel

Její skutečné jméno znal málokdo, na jejích knihách však vyrostla celá generace čtenářů a čtenářek. A to přesto, že vlastně nikdy nebyla profesionální spisovatelkou. Řeč je o Marii Wagnerové, kterou pod pseudonymem Felix Háj – šťastný les – proslavila série knih o školáku Kájovi Maříkovi. Příběhům byla někdy vyčítána přílišná idyličnost a náboženská mravokárnost, kvůli které nemohly knihy více než čtyřicet let vycházet. Bezstarostný harmonický svět a tradiční venkovský život malého školáka se však pro mnoho lidí staly symbolem jejich dětství. Není tajemstvím, že slavný Lážov byl ve skutečnosti Mníšek pod Brdy. Autorka dobře znala i okolí Mníšku, nedalekou Skalku a přilehlé brdské lesy. I proto hrála v jejích příbězích důležitou roli také oslava přírody.

Není to náhoda, Marie Wagnerová se totiž v Mníšku pod Brdy narodila. Její rodiče byli katolíci a podobně jako oni, i ona se měla stát učitelkou. V devatenácti se provdala za učitele Wagnera, s nímž žila v Praze. Narodil se jim syn Vilém, ale manželství dlouho štastné nevydrželo. Když se oba rozvedli, vrátila se Marie Wagnerová-Černá, zpět do Mníšku. „Lze pochopit, že v životě tato mladá žena postrádala potřebné sebevědomí. Vždyť místo pevné vlastní rodiny byla odkázána na trvalé soužití s rodiči,“ napsal mníšecký učitel a maříkolog Antonín Krása. I to byl možná jeden z důvodů, proč na ni tehdejší obyvatelé Mníšku pod Brdy pohlíželi skrz prsty. Samozřejmě nepomohla ani protikatolická nálada společnosti během 1. republiky.

V Mníšku pod Brdy se přesto aktivně zapojovala do kulturního života. Působila jako regenschori v místním kostele, řídila chrámový zpěv, vedla pěvecký kroužek v Sokole, hrála ochotnické divadlo. Psala také do různých periodik, a to články na obranu katolicismu i drobné lokální zprávy. Po čase byl její otec z politických a náboženských důvodů nucen odejít do penze, a tak se celá rodina přestěhovala na místní faru, kde Marie Wagnerová přijala místo farní hospodyně. Tady začala psát své první povídky – na okraje novin, na útržky papíru i na úmrtní oznámení. Těchto prvotin si všiml farář Raus, který texty přepisoval a posílal do Brna. Tak také vyšel první díl cyklu Školák Kája Mařík. První kniha měla úspěch, následovalo dalších šest dílů. Čtenáři si Káju Maříka oblíbili, a tak autora vydala ještě několik knih, které doplnily původní příběh. Napsala i několik románů pro dospělé, žádné z dalších děl však už nepřekonalo slávu školáka Káji Maříka, který tak miloval švestkové rozpíčky...

Literatura

ČERNÁ, Anežka. Idyla a didaktika v cyklu Školák Kája Mařík. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/122808

FRYŠ, Josef. Dvanáct osudů čtyř staletí. Příbram, 2008. ISBN 978-80-254-3128-3.

FRYŠ, Josef. Dvanáct osudů dvou staletí. Příbram, 2006. ISBN 80-239-8119-6.

KRÁSA, Antonín. Autorka Káji Maříka. Zpravodaj Městečka pod Skalkou. Mníšek pod Brdy, 1992, (87). Dostupné také z: http://skolakkajamarik.cz/?Rom%E1n:Autorka_K%E1ji_Ma%F8%EDka

ŠTĚRBOVÁ, Kateřina. Karel Josef Beneš a Ervína Benešová - Brokešová, osud manželů v dění protinacistického odboje. Praha, 2022. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/172836

Galerie článku

Další články:

• Zvuky Brd: zaposlouchejte se do jarního lesa
• Co navštívit v Brdech za 1 den?
• 30+ tipů na jarní výlety v Brdech
• O zapomenutých řemeslech železářského Podbrdska