Hlavní strana > Blog > To nejlepší z Hornického muzea Příbram

To nejlepší v Hornickém muzeu Příbram

Připomínají dávnou slávu Březových Hor. Jejich jedinečnost spočívá nejen v historické hodnotě, ale často také v estetické dokonalosti. Technické památky, které má ve svých sbírkách Hornické muzeum Příbram, uchvacují dodnes – a toto je přehled těch nejzajímavějších, které stojí za to vidět.

Stroj Breitfeld & Daněk na dole Vojtěch pochází z roku 1889. Foto: Vladimír Holan

Březové Hory byly chloubou rakousko-uherského hornictví. Ve druhé polovině 19. století se tu vytěžilo až 98 % celé produkce stříbra a olova v tehdejší monarchii a ve své době byly zdejší doly dokonce nejhlubší na světě. Také technické vybavení představovalo světovou špičku. Vynikalo důmyslností a efektivitou a dnes jsou jeho dobře zachované celky součástí největšího a nejnavštěvovanějšího muzea svého druhu u nás, Hornického muzea Příbram.

1. Parní těžní stroje Breitfeld & Daněk

Pokud máte cit pro esteticky dokonalou industriální techniku, oceníte skvostné parní těžní stroje Breitfeld & Daněk. Hornické muzeum Příbram se může pochlubit hned dvěma, prvním na dole Vojtěch z roku 1889 a druhým na dole Anna z roku 1914. Těžní stroj na dole Vojtěch je vysoký šest metrů, jeho výkon činil 500 koňských sil a dokázal přepravit dvě dvoutetážové klece lanem dlouhým 1 300 metrů (celková hloubka dolu byla 1 270 metrů). Právě s dolem Vojtěch se pojí i další zajímavost, v roce 1875 zde bylo dosaženo světového prvenství – svislé hloubky jednoho kilometru.

Cennou technickou památkou je i těžní stroj nacházející se ve strojovně dolu Anna. V době, kdy sem byl instalován, se jednalo o největší a nejvýkonnější stroj, který měl sloužit k přímé dopravě až do hloubky 1 450 metrů. Jeho celková výška činí osm metrů, výkon byl stanoven na 750 koňských sil. Podobně jako na dole Vojtěch, i tento stroj pracoval bez zásadnějších oprav až do ukončení těžby na Březových Horách v roce 1978.

2. Jízda hornickým vláčkem

Opravdu jedinečný zážitek – pro děti i pro dospělé – představuje jízda hornickým vláčkem. V Hornickém muzeu Příbram si můžete vybrat hned ze dvou tras, na kterých si vyzkoušíte, jak se horníci přepravovali. První vede z areálu dolu Anna 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou až k ústí jámy Prokop, nejhlubší šachtě březohorského revíru. Druhý vláček vyjíždí z nádvoří Ševčinského dolu po trase dlouhé 230 metrů směrem k dolu Vojtěch. Trasa částečně kopíruje historickou dráhu, která zde skutečně existovala a sloužila k přepravě rudy na úpravnu na dole Vojtěch.

A pokud budete mít pocit, že vláčků bylo málo, zastavte se ještě jednou v areálu Ševčinského dolu. Najdete tu nevšední venkovní expozici – na více než 180 metrech kolejí je tu instalována důlní technika, která se používala ve druhé polovině 20. století v příbramských rudných i uranových dolech. K vidění tu jsou také repliky historického báňského žentouru, rumpálu a zvoničky.

Historická montánní architektura v Příbrami dnes patří k nejvýznamnějším v Česku. Foto: Vladimír Holan

3. Důmyslný komplex vodohospodářských děl

Březohorské doly potřebovaly ke svému fungování spoustu vody. Vznikl tak unikátní komplex vodohospodářských děl, který zahrnoval rybníky, struhy, přívodní a odvodňovací štoly nebo vodní kola. V rámci prohlídek na dole Anna můžete navštívit tzv. Wasserlauf – vodní patro, které zahrnuje komplex důlních děl vzniklých mezi 16. a 19. stoletím a které je klasickým příkladem systémového a racionálního využití vodní energie při dobývání rudního ložiska. Můžete zde tak vidět komory vodních kol, historické dobývky a rudní komíny.

4. Dvanáct metrů vysoké vodní kolo

Jedno z vodních kol, které bylo součástí zmíněného vodohospodářského komplexu, se dochovalo v podzemí dolu Drkolnov. Kolo pochází z 19. století, je vysoké přes dvanáct metrů, mělo výkon až 16 koňských sil a sloužilo k pohánění pump, které čerpaly vodu z podzemí. Voda, která prošla tímto kolem, byla odvedena do vodních struh směrem k Ševčisnkému dolu a úpravně na dole Vojtěch. Vodní kolo fungovalo až do roku 1899, kdy byla těžba na dole Drkolnov ukončena. Až do roku 1961 potom sloužilo k čerpání pitné vody pro Příbram.

V dole Drkolnov můžete narazit ještě na jednu zajímavou atrakci – skluzavku do podzemí. K vodním kolům vedla šikmá štola, takzvaná úpadnice, o délce padesáti metrů. Těmito úpadnicemi sjížděli středověcí horníci po kožené zástěře, takzvaném fleku. Tento způsob dopravy si tak můžete vyzkoušet i vy.

5. Skvosty industriální architektury

Fuknční a zároveň krásná. Historická montánní architektura v Příbrami dnes patří k nejvýznamnějším v Česku. Pro industriální budovy na Březových Horách byla typická kombinace režného kamenného a cihelného zdiva. Krásnou ukázkou tohoto stylu je například hlavní březohorská dominanta, těžní věž Ševčinského dolu z roku 1879. „Bez nadsázky ji lze považovat za jednu z nejkrásnějších – a také nejlépe dochovaných a památkově nejhodnotnějších – těžních věží ve střední Evropě,“ shrnuje Národní památkový ústav.

Za zastavení však stojí celý areál Ševčinského dolu, ve kterém lze navštívit i budovu strojovny a budovu bývalých sypů. Naproti šachetní budově pak stojí bývalá cáchovna. Druhou ukázku cenné montánní architektury pak představuje monumentální šachetní budova dolu Vojtěch, postavená v duchu pozdně romantické gotizující architektury.