Hlavní strana > Blog > Tajuplný Valdek. Podle pověsti zde žil zlý rytíř i bílá paní

Tajuplný Valdek. Podle pověsti zde žil zlý rytíř i bílá paní

Každý hrad obývají přízraky a strašidla, nejvíce jich však skrývají opuštěné zříceniny. Tady se zhmotňují dávné pověsti, stará vyprávění a legendární příběhy. Také s Valdekem, jednou z nejromantičtějších českých hradních zřícenin, se pojí několik bájných postav.

Valdek je umístěn na skalnatém ostrohu nad hlubokým údolím Červeného potoka. Foto: Kamila Kohoutová

Bílá paní střeží na Valdeku poklad

Nejznámějším pohádkovým přízrakem z Valdeku je bílá paní. V okolí hradu se zjevovala houbařům, dřevorubcům a povozníkům. Občas si prý někoho z nich vyhlédla a žádala ho, aby za ní o půlnoci přišel na hrad a vysvobodil ji ze zakletí. Přestože slibovala odměnu v podobě části pokladu, který měl být na hradě ukryt, nikdo se za ní na Valdek neodvážil. Dva pastevci ovcí zase na lesním palouku nedaleko hradu nalezli šaty, které si tu bílá paní sušila. Oběma učaroval bělostný, zlatými nitěmi vyšívaný šátek. „Když jej sebral první, ztratily se mu dvě ovce, ale nalezl je hned poté, co šátek položil zpět na místo, odkud jej vzal,“ popisuje příběh Jan Čáka. „Když pak šátek sebral druhý, ovce se mu sice neztratily, ale zjevila se mu bílá paní a důrazně ho vyzvala, aby jí šátek vrátil. Ovčák neposlechl a za svou chtivost zaplatil – záhy na to zemřel.“

Je však třeba dodat, že pověstí o valdecké bílé paní je několik. A každá z nich se s každým dalším vyprávěním od sebe trochu liší. Některé pověsti zmiňují, že se bílá paní zjevovala na hradbách, v rukou držela dětskou rakvičku a žalostně naříkala. Když ji však někdo spatřil, proměnila se v obláček a zmizela… Naposledy prý takto byla viděna ještě v roce 1920, kdy ji zahlédl valdecký lesník Zeithammel, jak stoupá po kamenné suti. I jemu se ale bílá paní rozplynula v mlhu. Podle některých vyprávění je pokladem, který tato bílá paní střeží, zlatý stůl se dvanácti zlatými židlemi. Na hradě se prý zjevuje i černá paní (jiné pověsti ji přímo ztotožňují s bílou paní, jen oblečenou do černých šatů), o které se ví jen to, že ji ze zakletí může vysvobodit pouze ryšavý kněz z kláštera Svaté Dobrotivé.

Valdecké pověsti inspirovaly Klicperu

Často může být obtížné rozlišit, kde končí skutečnost a začíná pověst. A naopak. Například se traduje, že v hradní kapli měla být ukryta zázračná Valdecká Madona. Každý rok, vždy 9. července, za touto sochou putovaly davy lidí z širokého okolí. Právě s touto madonou se pak pojí další legenda, a to o Divokém Prokovovi. Tento zlý rytíř měl získat Valdek násilím, když zabil tehdejšího majitele hradu. Divoký Prokov prý zakázal pobožnosti u Madony Valdecké a dál šířil zlo a hrůzu. Jednoho dne však poddaným došla trpělivost. Hutníci z Komárova se vzbouřili, hrad přepadli a zlého Prokova zabili. Tento příběh se během národního obrození dostal i k Václavu Klimentovi Klicperovi, který na základě tohoto motivu napsal hru Valdek. Ta však patřila k autorovým prvotinám a brzy zapadla. V povídce s názvem Točník zase zpracoval valdeckou pověst o nalezenci Kulovínovi, který usmrtil dceru správce komárovských hutí. Když měl být vrah popraven, kat poznal v odsouzenci svého syna.

Staré smíšené lesy, které obklopovaly Valdek, byly skutečným pralesem. Foto: Kamila Kohoutová

Cesta hradu z výsluní do zapomnění

„Hrad Valdek jest jeden z nejpamátnějších v zemi České a jméno jeho, spolu jméno mohutného rodu, jasně skví se v dějinách našich,“ napsal historik František Palacký. Valdek byl vybudován rodem Buziců okolo roku 1263. Tehdy se úplně poprvé objevuje název hradu v přídomku jména jednoho z potomků tohoto rodu, Oldřicha Zajíce. Působil jako purkrabí na hradu Loket a byl to pravděpodobně on, kdo nechal Valdek postavit. Pojí se s ním i legenda o založení augustiniánského kláštera v nedalekém Zaječově. Pověst vypráví, že se Oldřichovi na Valdeku jednoho letního večera zjevili dva apoštolové. Když vyšel z hradu, vánek ho odnesl do hlubokého údolí, kde se setkal s Pannou Marií. Přislíbil jí, že postaví kostel a klášter – údajně jako poděkování za vítězství Přemysla Otakara II. v bitvě u Kressenbrunnu.

Ještě slavnějším příslušníkem rodu byl Oldřichův vnuk, Vilém Zajíc z Valdeka, za jehož časů zažíval Valdek svoji největší slávu. Poté, co Vilém zahynul v roce 1319 v boji proti rakouským knížatům, začal význam tohoto rodu v českém království postupně klesat. Hrad násladně získali Běškovcové z Běškova, kteří byli často v rozepřích s pány okolních panství – v říjnu roku 1346 zde byli obléháni Děpoltem z Rýzmberka. Valdek se dostal do držení krále Václava IV. Pozdější majitelé pocházeli z řad nižší šlechty, jejich význam – a tedy i význam celého hradu – postupně upadal. Po bitvě na Bílé hoře je Valdek v soupisech konfiskátů uveden jako „zámek v lese pustý“.

Jediná zachovalá zřícenina v Brdech

Valdek je jedinou zachovalou hradní zříceninou v Brdech. „Stojí na konci vysokého ostrohu tak, že na třech stranách chráněn byl stráněmi a na čtvrté dobře a uměle opevněn. Stráně ty pokryty jsou spoustou ohromných balvanův a kamení v divokém, ale malebném nepořádku,“ napsal český historik August Sedláček. „Ať jde se k Valdeku od kterékoliv strany, všude naskytuje se cestujícímu příjemná cesta skrze lesy.“

Zřícenina hradu se stala oblíbeným turistickým cílem v době národního obrození, navštívil jej například Karel Hynek Mácha, Josef Jungmann, Božena Němcová a řada dalších osobností. Řada zmíněných pověstí tak díky nim vstoupila alespoň okrajově do literární historie – ať už v podobě zmíněné divadelní hry Valdek a povídky Točník Václava Klimenta Klicpery, v zamýšleném románovém cyklu Kat Karla Hynka Máchy, nebo ve hře Katovo poslední dílo dramatika a divadelníka Josefa Mikuláše-Boleslavského.

Z důvodu špatného technického stavu je vstup do zříceniny hradu Valdek zakázán

Tipy na výlety

Z Mrtníku na Valdek

Krátká, nenáročná trasa začíná u kostela v Mrtníku. Pokračuje přes Mrtnickou skálu, vodní nádrž Záskalskou a Neřežín, kde mezi novějšími staveními objevíte i několik původních podbrdských roubenek. Výlet vás zavede až na zříceninu hradu Valdek, kamenné moře na Valdeku a k Valdeckému rybníku.
Naplánovat výlet >

Za pány z Valdeka

Tento výlet vás dovede ke zřícenině mohutného gotického hradu Valdek, ale také do Zaječova, kde najdete druhou památku na pány z Valdeka – augustiniánský klášter Svatá Dobrotivá, který založil v roce 1263 pan Zajíc z Valdeka. Klášter je spolu s hradem zřejmě nejstarší historickou památkou v Brdech.
Naplánovat výlet >

Velký jinecký okruh

Dlouhý a náročný cyklovýlet vám ukáže ta nejkrásnější místa v okolí Jinec a středních Brd. Patří mezi ně například Černé jezírko s Liebusovou skalkou, bývalá obec Hrachoviště, hrad Valdek, Jindřichova skála, výhled z pozorovatelny Hejlák, studánka U Panny Lídy a část cesty podle meandrů Litavky.
Naplánovat výlet >