Hlavní strana > Blog > První turisté v Brdech: kam vedly nejstarší turistické značky?

První turisté v Brdech: kam vedly nejstarší turistické značky?

Když se v českých zemích začal před více než 130 lety rozvíjet turismus, první milovníci přírody vyráželi především za vyhlídkami – a nic se na tom nezměnilo dodnes. Krásná příroda Brd a Podbrdska přispěla k tomu, že se řada prvenství v historii české turistiky odehrála právě na tomto území.

Turisté dívající se do mapy Řada prvenství v historii české turistiky se odehrála v Brdech a na Podbrdsku, foto: Klub českých turistů

Zapomenutá první trasa KČT

„Vydali jsme se do Štěchovic dne 9. července, abychom cesty označili a tabulkami opatřili,“ informoval o této události Časopis turistů (dodnes vycházející pod názvem Turista). Psal se rok 1889 a první „označovací družstvo“ právě dokončilo vyznačení trasy mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Stalo se tak po roce fungování Klubu českých turistů – založeného 11. června 1888 v malém sále Měšťanské besedy v Praze skupinou vlastenců kolem národopisce a cestovatele Vojty Náprstka. Svatojánské proudy už v té době patřily k oblíbeným výletním cílům a zakladatelé KČT chtěli, aby „návštěva stala se i širšímu obyvatelstvu pohodlnou a příjemnou vycházkou.“ Jako první měla být přitom původně vyznačena trasa z Berouna na Karlštejn (Cesta Vojty Náprstka), ale právě popularita Svatojánských proudů pravděpodobně rozhodla o rychlejším založení této stezky.

Trasy ze Štěchovic byly nakonec vyznačeny dvě: stará kamenitá stezka, kterou používali tehdejší výletníci, a nová cesta vedoucí přes Červenou horu, která nebyla tolik strmá a nabízela turistům výhledy do okolí. Obě trasy se setkávaly na rozcestí Kolna, odkud sestupovaly k Hořejšímu slapu Svatojánských proudů, a obě měly červenou barvu (další barvy se začaly používat až později, jak se turistická síť rozšiřovala a stávala nepřehlednou). Se stavbou Štěchovické a Slapské přehrady – a potlačením činnosti KČT komunistickým režimem – se na tuto historicky první trasu zapomnělo a byla považována za zatopenou. Teprve v novém tisíciletí byla část stezky znovu obnovena a v roce 2014 došlo k otevření její repliky. Trasa je vyznačena původními širšími značkami a dřevěnými směrovkami.

První zimní výlet vedl na Hřebeny

Členové KČT neusilovali o podávání sportovních výkonů, ale především o poznávání vlasti. V takovém duchu se nesly i organizované výlety. První společný zimní výlet, který organizace uspořádala, vedl na zasněžený vrchol Hvíždinec v brdských Hřebenech. Podle dobových záznamů si sem 11. prosince 1892 prošlapalo cestu sedmnáct mužů a jedna žena. Vrchol nad Řevnicemi nebyl vybrán náhodou, procházela tudy totiž historicky třetí nejstarší turistická trasa KČT. „Raná doba naší turistiky měla velké pochopení pro výhledy do krajiny,“ připomíná Jan Čáka. Trasa byla vyznačena těsně po založení organizace, v létě roku 1889, a šlo tak tedy o vůbec první značenou cestu v Brdské vrchovině. Začínala v Dobřichovicích a přes Babku vedla až k baroknímu areálu Skalka v Mníšku pod Brdy.

Označovací družstvo KČT mezi Řevnicemi a Skalkou Jedno z prvních označovacích družstev (mezi Řevnicemi a Skalkou), foto: eSbírky

Značky v Brdech maloval i rektor báňské akademie

S Vojtěchem Náprstkem se osobně znal i profesor Josef Hrabák, ředitel příbramské Báňské akademie, a sám byl pravděpodobně účastníkem zmíněné červnové schůzky, kdy došlo k založení Klubu českých turistů. O několik měsíců později, 16. března 1889, inicioval Hrabák vznik příbramského KČT. Šlo o jednu z prvních pěti regionálních poboček vůbec. Členové spolku se scházeli jednou měsíčně v restauraci Hotelu Buchar na příbramském náměstí a mezi jejich první cíle patřilo vytvoření sítě značených cest a vydání průvodce. „Krajina krásami a zajímavostmi přírodními tak bohatě nadaná zajisté zasluhuje všeobecné pozornosti. Z té příčiny Příbramský odbor turistský se postaral, by v lesích zdejších se označily četné cesty vedoucí nejkrásnějšími místy,“ napsal později Hrabák v průvodci.

První cesty byly vyznačeny na jaře roku 1890 a vedly k vodním nádržím Pilská a Láz, které už v té době patřily k oblíbeným výletním cílům. „Přes Pilecký rybník lze turistovi jen poněkud na nohy zdravému podniknouti následující velmi vděčný celodenní výlet až do Strašic a zpátky,“ stojí také v průvodci. „V den pěkné počasí slibující vyjděme z Příbramě o páté hodině ranní (a raději o něco dříve) s malou láhvičkou buď silného vína (Sherry) neb cognacu a s kouskem salámu i s rohlíkem (vedle mapy) v turistské kabele neb v kapse.“ Mezi první značené stezky patřily také cesty na Třemošnou a na Plešivec. Už v roce 1895 měřila turistická síť 115 kilometrů. Sám Josef Hrabák byl členem „označovacích družstev“, podílel se i na vyznačení první dálkové trasy z Prahy přes Brdy na Šumavu.

Rektor báňské akademie Josef Hrabák stál u založení KČT v Příbrami, foto: Technická univerzita Ostrava

Brdy jsou protkány 250 km značených cest

Čilý turistický ruch panoval ve středních Brdech prakticky až do druhé světové války, kdy zdejší vojenskou střelnici – vzniklou v roce 1926 – začala využívat německá armáda. Zákaz vstupu se do té doby vztahoval jen na cílové dopadové plochy. Po skončení války se Brdy nakrátko otevřely, ale už počátkem padesátých let se z nich stal vojenský újezd. Zdejší příroda tak zůstala veřejnosti oficiálně nepřístupná až do roku 2016 (s výjimkou již dříve částečně zpřístupněných okrajových částí vojenského prostoru), kdy byla na území 345 kilometrů čtverečních vyhlášena nejmladší chráněná krajinná oblast v Česku.

Samotná příprava doplnění sítě turistických tras a cyklotras na území tehdejšího Vojenského újezdu Brdy začala již před vznikem CHKO Brdy. V roce 2016 byl zpracován a na začátku roku 2017 schválen základní koncepční dokument Interpretační plán CHKO Brdy. Do jeho tvorby byli zapojení vlastníci lesa, zástupci samospráv a další místní autority. Do Interpretačního plánu bylo zahrnuto i vedení tras pro pěší a cyklotras.

„Oblast Brd byla pro turisty vždy lákavou příležitostí pro výlety,“ říká Pavel Přílepek, předseda Rady značení KČT. „Proto jsme velmi vítali rozhodnutí o jejich zpřístupnění. Díky činnosti našich značkařů byla se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vytvořena síť pěších turistických značených tras, které dovedou turisty na ta nejzajímavější místa.“ Dobrovolníci KČT v Brdech vyznačili celkem 250 kilometrů cest. „Jsem rád, že KČT a Turistická oblast Brdy a Podbrdsko za podpory podbrdských obcí postupně zrealizovaly vyznačení tras v souladu právě s Interpretačním plánem,“ dodává Bohumil Fišer, z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Dnes si tak mohou návštěvníci užívat plnohodnotnou síť turistických cest jako v jiných CHKO.“

Literatura

ČÁKA, Jan. Po Brdech se chodí pěšky. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1969.

Historie KČT. Klub českých turistů [online]. Dostupné z: https://kct.cz/historie

Historie turistického značení. KČT – Stará plavba [online]. Dostupné z: http://www.staraplavba.cz/historieznaceni.htm

HRABÁK, Josef. Průvodce po Příbrami a okolí, hlavně též po příbramských dolech. Příbram, 1893. Dostupné také z: https://kramerius-dnnt.nkp.cz/uuid/uuid:69e499d0-5275-11e7-a0c9-005056825209

JIRÁSEK, Zdeněk. První trasa vyznačená Klubem českých turistů [informační panel]. Klub českých turistů.

TRANTINA, Václav. Profesor Josef Hrabák, člen Klubu českých turistů [online]. 2003. Dostupné z: https://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_t/T09%20Trantina.htm