Hlavní strana > Blog > Nechodím tam, kde už jsem jednou byl, říká brdský instagramer Tomáš Kráčalík

Nechodím tam, kde už jsem jednou byl, říká brdský instagramer Tomáš Kráčalík

Když podzimní deště zahalí Brdy, Tomáši Kráčalíkovi začíná sezona. S fotkami tajemných lesů v mlze se mu podařilo úspěšně prorazit a vybudovat si jméno na českém Instagramu.

Tome, kdyby ses teď podíval do telefonu, jakou fotku tam budeš mít jako poslední?
Mám pocit, že fotku z lesa... (hledá v telefonu) Je to fotka z minulého týdne, kterou jsem vyfotil nad Drahlínem. Klasicky les a mlha.

To tě docela vystihuje.
Tohle je moje oblíbený roční období. Sice na tebe trochu padá deprese a je ti zima, ale podzim má úžasnou atmosféru a ty jeho barvy jsou naprosto skvělý.

Co tě vlastně spojuje s Příbramí?
Hlavně hezká krajina. Vyrůstal jsem nedaleko a zanechalo to na mně nějakou památku. Les pro mě znamená fakt hodně, vždycky v něm naberu spoustu energie. Brdy jsou navíc hrozně kouzelný, takový tajemný. Bude to znít divně, ale přijde mi, že je tam nějaká postava, nějaký duch, který mě do nich táhne.

Misty frozen forest again. Foto: Tomáš Kráčalík

Jak objevuješ nová místa?
Nechodím tam, kde už jsem jednou byl. Samozřejmě mám vytipovaných pár míst, kam můžu jít na jistotu, třeba když fotím lidi. Nebo když si vymyslím fotku východu slunce a potřebuju, aby mi paprsky nějakým způsobem dopadaly do toho lesa. Ale vždycky se spíš snažím hledat nový místa. Už je to těžší, ale pokaždý se mi to povede. Ať už je to obyčejná cesta nebo pěšina, hezký kousek lesa, mech nebo pavučina s rosou…

… někdy stačí i srovnané klády dřeva.
To byla spontánní akce loni před Silvestrem. Nad Podlesím zrovna káceli kus lesa a měli je tam vyskládaný. Vzal jsem pár holek, vyfotil je s barevným dýmem a vyšlo to skvěle! Byl jsem z toho mile překvapenej. Bavilo to jak mě, tak ty holky, tak moje fanoušky. Tudíž jsem si řekl, že to letos zopakuju a doufám, že to bude mít stejný úspěch.

Máš ještě nějaký objev, za který jsi fakt rád?
Rád jezdím do Zalán, to je mezi Lázem a Nepomukem. A když tam padne mlha a jdeš se jen tak projít, najdeš moc fajn místa na focení. Tam mě to strašně baví.

Playing with smoke. Foto: Tomáš Kráčalík

Vzbudím se a poznám, že to v lese bude na focení

Musíš se v tomhle počasí nějak překonávat, abys vůbec vyrazil?
Mně nedělá problém se sebrat a jít fotit do lesa, i když je zima. Překonal jsem i minus dvacet stupňů při focení hvězd v noci, takže mě jen tak něco nerozhodí. Prostě se zabalím do bundy, vezmu si kafe a jedu. Moc se překonávat nemusím.

Třeba ani kvůli východu slunce?
Jednou v létě jsme se s kamarádem hecli, že na kole pojedeme fotit východ slunce na Toku. Vyjeli jsme asi ve čtyři ráno a jen co jsme dorazili nahoru, sluníčko začalo vycházet. Údolí pod Tokem bylo zalitý mlhou, na tebe dopadaly paprsky toho prvního sluníčka… To byla fakt fantazie.

Jak moc velké úpravy fotek pak děláš?
Stačí trošku upravit jas, trochu doladit barvu, aby to vypadalo nějak k světu… Ale žádný filtry z mých fotek nekřičí, snažím se je upravovat co nejpřirozeněji.

Hlavně u tebe to asi není moc třeba...
Já vždycky chytnu takový den nebo období, kdy je to super na vyfocení.

To dokážeš nějak poznat?
Mám to nějak v sobě. Prostě se vzbudím, podívám se z okna a poznám to. Poznám, že slunce svítí přes mraky nějak jinak nebo že je třeba jasněji než obvykle. Dojedu do lesa, vyfotím to a je z toho většinou super fotka. Ani nesleduju počasí, že bych třeba zkoušel předpovědět mlhu. Občas to udělám a pak mě mrzí, když ta mlha nakonec není.

Foggy roads in the morning. Foto: Tomáš Kráčalík

Zrcadlovka momentálně leží doma v koutě

Vzpomeneš si na svoji první fotku na Instagramu?
Mám pocit, že byl východ slunce.

Ten zlom, kdy jsi začal být na Instagramu úspěšný, přišel najednou?
Bylo to v roce 2014, kdy jsem se zúčastnil prvního instagramovýho srazu. Tam si mě všimlo pár lidí, začali mě sledovat, já zase nahodil pár fotek se známějšíma lidma z instagramový komunity a nějak se to rozjelo.

Takhle ses dostal ke spolupráci s Johnym Machettou?
Tenkrát sháněl fotografa do Vídně, kde zrovna natáčel klip. Ze srandy jsem se na Twitteru nabídl, že to zkusím. Během pěti minut se mi ozval, kde mě má nabrat. Vyzvedli mě v Příbrami a jeli jsme. A tím to začalo. Tahle spolupráce mě dost zviditelnila, přibylo mi hodně nových fanoušků. Pro mě to byla úplně nová zkušenost, až jsem z toho byl trošku vedle.

Today was a huge storm and this is result from it. Foto: Tomáš Kráčalík

Jak moc se vídáš s ostatními fotografy z Instagramu?
Teď už na to moc času nemám, ale dřív jsem se snažil s nimi kontakt udržovat hodně. Instameety jsou důležitý pro zviditelnění, poznáš nový kamarády, objevíš nový techniky focení. Ještě tak dva roky zpátky jsme se fakt sledovali na každým kroku. Ta větší jména se začala oddělovat od těch méně známějších instagramerů, začali jezdit hodně do zahraničí, do Německa, Rakouska...

… všichni taky jezdí do Hallstattu.
Přesně. To je takový místo, odkud jsou všechny fotky stejný a mně to přijde jako takovej kýč, který se objevuje na každým profilu. Všichni to chtějí vyfotit stejně, aby měli stejný počet lajků jako ostatní. Přijde mi to takový divný.

Takže když jdeš fotit do Brd, tak se kýče nebojíš?
Vůbec ne, tam vždycky najdu nějaký místo, který je svým způsobem okouzlující.

Tomáše najdete na Instagramu jako @tomaskracalik. Určitě podpořte jeho tvorbu, jestli se vám líbí fotky tajemných lesů!

Václav Bešťák

Tento článek byl původně publikován na webu poznejpribram.cz.