Hlavní strana > Blog > Jaké podbrdské zámky navštívit, než skončí léto?

Jaké podbrdské zámky navštívit, než skončí léto?

Navštivte zámky v podbrdské krajině ticha, které byly svědky velkých historických momentů i obyčejných lidských příběhů. Máte k tomu ideální příležitost. Ve vzduchu je cítit podzim, stromy mění svoje barvy a většina památek je návštěvníkům stále otevřena.

1. Zámek Hořovice

Při podzimní návštěvě zámku Hořovice nevynechte ani 6,4 hektarů velký park

Jan Neruda nazval Hořovice „českým Betlémem“. Inspirovala ho k tomu patrně poloha města, jehož střechy jsou malebně rozesety na stráni zalesněného vrchu nad břehem Červeného potoka. Na počátku husitských bouří se měl podle tradice na hořovickém hradě narodit budoucí český král Jiří z Poděbrad. Tento hrad, dnes nazývaný Starý zámek, přestal však splňovat nároky reprezentačního šlechtického sídla.

Nové sídlo nechal vystavět rod slezských pánů z Vrbna a Bruntálu. Ti pak v polovině 19. století prodali hořovické panství hesenskému kurfiřtovi Friedrichu Wilhelmovi, knížeti z Hanau. Jeho potomci vlastnili zámek až do roku 1945, po 2. světové válce se však poslední majitelé do Hořovic již nikdy nevrátili.

V rámci základního okruhů mohou návštěvníci vidět jak reprezentační místnosti, tak soukromá apartmá. Netradiční okruh Hry a hračky malých aristokratů pak představuje hračky šlechtických dětí z depozitářů hradů a zámků. Do konce září je zámek otevřený každý den, s výjimkou pondělků, od října pak vždy v sobotu a v neděli od 10:00 do 16:00.

O víkendech 10.–11. září a 17.–18. září 2022 vás navíc čekají speciální prohlídky zaměřené na gastronomii na zámku v době počátku 20. století, letos s tématem Sladké Hořovice.

2. Zámek Mníšek pod Brdy

Dnešní podobu zámku vtiskl Servác Engel z Engelsflussu v polovině 17. století

Vstupte do jedinečného období mezi světovými válkami a vraťte se do první republiky. Na zámku v Mníšku pod Brdy můžete navštívit jedenáct historických prostor představujících bydlení drobné šlechty na počátku 20. století. Jde o reprezentativní místnosti zámku – zimní jídelnu, kapli, velkou jídelnu, přípravnu, velký salon s hodinovou věží, pánský salon, dámský salon, knihovnu, pracovnu, lovecký salon a arkádu s nástupním schodištěm. V rámci druhého prohlídkového okruhu se seznámíte se soukromými pokoji, ve kterých poslední majitelé Kastové každodenně pobývali.

Za první písemnou zmínku o hradu Mníšku pod Brdy lze považovat zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy z nádvoří zámku však ukázaly, že na tomto místě stávala stavba již koncem 13. nebo začátkem 14. století. Nejspíše šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem, který ho odděloval od města. V roce 1487 získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic, v roce 1639 zámek vyplnenila a vypálila švédská vojska. Dnešní podobu mu vtiskl Servác Engel z Engelsflussu v polovině 17. století. Vnitřní prostory do současné podoby upravili poslední majitelé zámku, Kastové, na počátku 20. století.

Do konce roku můžete zámek navštívit každý den s výjimkou pondělků. O víkendech 10.–11. září a 17.–18. září 2022 na zámku navíc probíhá výstava o pohádce Tajemství staré bambitky 2. Děti se mohou zúčastnit také pohádkových prohlídek a výtvarného ateliéru.

3. Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě

Vysoká u Příbramě byla zdrojem inspirace skladatele Antonína Dvořáka, zdroj: Kamila Kohoutová

Je hned několik důvodů, proč byste při svých toulkách podbrdským krajem neměli vynechat novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbrami. Rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina byla totiž místem inspirace hudebního skladatele Antonína Dvořáka po dobu více než dvaceti let jeho tvůrčího života.

Malý zámek s rozsáhlým parkem a jezírky, dnešní Památník Antonína Dvořáka, nechal postavit Dvořákův švagr, majitel zdejšího panství, hrabě Václav Kounic. Skladatel sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Roku 1884, po velkém úspěchu v Anglii, koupil od svého švagra pozemek se špýcharem, který v krátké době proměnil v útulný venkovský domov. Tam s nadšením sadařil, zahradničil, choval holuby a komponoval.

Památník je otevřen celoročně, s výjimkou pondělků, takže sem můžete zavítat i během teplých zářijových nebo říjnových dní. Stálá expozice přibližuje osobnosti původních majitelů manželů Kounicových, aktuální výstava Do Nového světa! pak popisuje cesty Antonína Dvořáka a Josefa Václava Sládka do Spojených států. Denně je otevřen zámecký park, a to od 8:30 do 18:00.

Návštěvu si navíc nově můžete zpestřit, když si do svého telefonu stáhnete bezplatnou aplikaci Říše zvuků. Ta vás v rozšířené realitě provede okolím památníku a po dalších nedalekých místech spojených s Antonínem Dvořákem. S dětmi můžete také vyzkoušet novou hravou naučnou stezku Křížem krážem zámeckým parkem.

4. Zámek Březnice

Březnický zámek byl svědkem významných událostí českých dějin

Málokterý zámek dokáže okouzlit tak dokonale, jako ten v Březnici. Zdejší zámek je místem památným – byl svědkem významných událostí českých dějin, stal se místem umožňujícím poznání naší historie, místem odrážejícím kulturní, duchovní a společenskou atmosféru českých zemí od konce 12. století do současnosti.

Původně se jednalo o gotickou tvrz staročeského rodu Buziců z první poloviny 13. století, která byla v druhé polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek Jiřím Lokšanem z Lokšan, místokancléřem českého krále a římského císaře Ferdinanda I. Z tohoto období tu najdete zámeckou knihovnu i nejstarší zámecký knihovní sál v Čechách. Nejvýznamnější architektonickou úpravou zámku je raně barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie.

Nahlédnout do historie můžete při vlastní prohlídce zámku. Do konce září je zámek otevřený každý den, s výjimkou pondělků, v říjnu pak vždy v sobotu a v neděli od 9:00 do 16:00. Součástí celého areálu je volně přístupný anglický park o rozloze 20 hekterů se dvěma rybníky a množstvím vzácných druhů dřevin. Zvláště s příchodem podzimu se dokáže park změnit k nepoznání.

5. Zámek Dobříš

Zámek Dobříš s přilehlými parky pochází z druhé poloviny 18. století

České Versailles kousek od Prahy. Rokokový zámek Dobříš s přilehlými parky pochází z druhé poloviny 18. století, kdy byla provedena přestavba původního barokního sídla poničeného požárem. Tehdejší majitelé z rodu Mansfeld se roku 1771 spojili sňatkem s rodem Colloredo. Zámek Dobříš byl ve vlastnictví rodiny Colloredo-Mannsfeld do roku 1942, kdy byl vyvlastněn ve prospěch německé říše.

V roce 1945 následovala konfiskace Československým státem a zřízení Domova spisovatelů pod záštitou Svazu československých spisovatelů. V roce 1998 byl zámek Dobříš navrácen zpět do vlastnictví rodiny.

Přestože je stálá expozice v současné době uzavřena, do konce září můžete navštívit francouzský park se zrekonstruovanou oranžerií, ve které nově najdete Galerii Emilie a Zdeňka Milerových a expozici vody a tajuplného lesa. Na konci léta a na začátku podzimu vás také uchvátí volně přístupný anglický park z 19. století. Na rozloze téměř 40 hektarů tu najdete staleté duby a lípy, tajuplný Čertův most a další romantická zákoutí.

6. Zámek Rožmitál pod Třemšínem

Poprvé ve své historii je zámek – v omezené míře – otevřen širší veřejnosti, zdroj: Rožmitálský Zámek

Pokud vás lákají opravdu netradiční místa, vydejte se do Rožmitálu pod Třemšínem. Podle pověsti byl zdejší hrad z poloviny 13. století obklopen šípkovými keři, což zřejmě dalo podnět ke vzniku názvu Rosenthal – později počeštěného na Rožmitál. Hrad patřil rodu Buziců, mezi jejich nejznámnější představitele se řadí Jaroslav Lev z Rožmitálu, poradce Jiřího z Poděbrad, který se proslavil putováním po evropských panovnických dvorech. Na rožmitálském hradě se také pravděpodobně narodila jeho sestra Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad a česká královna.

Ve druhé polovině 16. století byl hrad postupně přestavěn – přibylo opevnění, pivovar i renesanční křídlo. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek vyvlastněn a od roku 1623 sloužil jako sídlo a správa Pražského arcibiskupství až do roku 1948.

Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a Rožmitálský zámek, z.s. se se souhlasem majitele snaží objekt udržet v takovém stavu, aby se omezilo jeho chátrání. Zámek byl díky činnosti spolku poprvé v historii alespoň v omezené míře a úměrně jeho stavu otevřen širší veřejnosti. Navštívit ho tak můžete každou sobotu od 10:00 do 17:00, a to až do konce října.